Stafordšírský Bullteriér - Chaisy

 

            SVAZ ZÁCHRANNÝCH BRIGÁD KYNOLOGŮ ČR je společenskou organizací zabývající se záchrannými pracemi pomocí speciálně vycvičených psů. Jejich výcvik je veden k vyhledávání živých i mrtvých osob v nejrůznějších prostředích. V zimních podmínkách jde převážně o hledání osob zapadlých ve sněhu nebo zavalených v lavině, v letním čase pak vyhledávání osob zatoulaných a ztracených v nepřístupných terénech, většinou dětí nebo starších osob. Specifickou kapitolu tvoří nejmladší odvětví záchranářské kynologické činnosti, kterou je vyhledávání utonulých osob pod vodní hladinou za pomoci člunů, na jejichž přídi leží pes a čicháním po hladině lokalizuje utonulého.

            Vedením tohoto speciálního druhu výcviku jsou pověřeni Jihočeši, kteří na toto téma konají každoročně výcvikové kursy vodních prací. Těžiště záchranného výcviku psů však hlavně tvoří vyhledávání zavalených osob v sutinách nejrozmanitějšího druhu. Ve středoevropských podmínkách se převážně jedná o prohledávání zřícených rodinných domků po výbuchu plynu, sesutých staveb, likvidace nejrůznějších továrních havárií apod. Při pomoci v zahraničí jde pak hlavně o působení po zemětřesení, jako byly tragické události roku 1999 v Turecku nebo na Taiwanu. Svaz při této činnosti úzce spolupracuje s Hasičským záchranným sborem, Policií a všemi dalšími organizacemi podobného zaměření, jako je Horská služba, Vodní záchranná služba, Letecká záchranná služba, Adra, Český červený kříž a další.

            SVAZ ZÁCHRANNÝCH BRIGÁD KYNOLOGŮ ČR je členěn do krajských brigád, které fungují na území jednotlivých regionů. Jejich činnost je řízena prezidiem svazu voleným jedenkrát za 4 roky celostátním sjezdem. Současně je voleno pětičlenné předsednictvo, které je mezi sjezdy výkonným orgánem. Z momentálně nejlépe vycvičených členů svazu je sestavována a průběžně doplňována Pohotovostní jednotka SZBK, která je připravena kdykoli na vyzvání se dostavit k zásahu nejen v tuzemsku, ale i v zahraničí. Pro tyto účely jsou psovodi i psi připravováni nejen po stránce odborné, ale i psychologické a zdravotní.

Svaz záchranných brigád kynologů

Kontaktní osoba: Vladimír Kuchta

Adresa: Stroupečská 1575, 438 01 Žatec

Telefon: 397 727 951

Internetové stránky:

www.zachranari.cz

 

 

            Flyball je dynamický kolektivní sport, který v sobě spojuje rychlost s přesností. Družstvo složené ze čtyř psovodů a čtyř psíků má za úkol v co nejrychlejším čase správně překonat čtyři skokové překážky a donést míčky z flyballového boxu (mechanické zařízení s několika pružinami, které po sešlápnutí přední desky vystřelí míček minimálně do vzdálenosti 61 cm) přes tyto překážky zpět do cíle. Na dráhu vybíhají psi jednotlivě, jako ve štafetovém běhu - další pes z družstva smí překročit startovní/cílovou čáru až v okamžiku, kdy ji protne pes vracející se před ním. Pokud ji překročí dříve, má chybu a musí běh opakovat. Psovod přitom zůstává za startovní/cílovou čárou a povzbuzuje svého psa k co nejrychlejšímu návratu. Právě střídání psů v prostoru startu a cíle bývají tím nejdůležitějším momentem, kde družstvo může ztratit nebo získat cenné vteřinky. Je proto žádoucí, aby byla co nejtěsnější – případné chyby pak zde nepostřehne ani sebebystřejší lidské oko a ke slovu se dostává elektronika.

            Výška flyballových překážek se přizpůsobuje výšce psa. Jejich minimální výška 17,5 cm, maximální výška 35 cm. Výška překážek, na kterou dané družstvo právě poběží, se určuje podle nejmenšího psa v družstvu. Překážky jsou 61 cm široké, vyrobené z vodovzdorné překližky či plastu. Narozdíl od překážek známých např. z agility nemají žádnou shoditelnou laťku a pokud pes překážku shodí (povalí), není to hodnoceno jako chyba – jen ji musí on i ostatní psi z družstva překonat, jako by stála.

            Dalším nezbytným vybavením, bez kterého se ve flyballu neobejdete, je flyballový box. Éra katapultových boxů, které jednak psy brzdily, a jednak pro ně mohly být i nebezpečné, je již naštěstí daleko za námi a v současné době se u nás i ve světě běhá na boxy víceotvorové se šikmou či prohnutou přední deskou, které umožňují psům plynulé naskočení a sebrání míčku – tzv. plaveckou otočku. Další výhodou tohoto typu boxu je, že pes míček v něm nabitý vidí po celou dobu a může tak lépe odhadnout, v jakém momentu ho chytí. Správné a rychlé chycení míčku je dalším důležitým okamžikem, který může na turnaji rozhodnout o vítězství.

            Flyballu se mohou věnovat psi všech plemen - setkáte se zde nejen s populárními border koliemi, ale také s belgickými ovčáky, Jack Russell a Parson Russell teriéry, pudly, knírači, kelpiemi, appenzellskými salašnickými psy, kříženci a spoustou dalších. Všem těmto psíkům dává flyball prostor pro zdravé vybití jejich energie, prostor pro zábavu i radost ze společné aktivity se svým pánem. Učí psy větší snášenlivosti vůči sobě navzájem - bez ní by žádné družstvo nemohlo dobře fungovat. Bázlivé psíky naopak hravou formou nutí překonávat svůj strach a dokáže z nich udělat vyrovnanější jedince.

 

Diana Vyskočilová

 

Internetové stránky:

www.flyball.cz

 

 

 

            Podstatou je sestavení choreografie různých cviků, které pes provádí za doprovodu hudby a samozřejmě psovoda. Ukázky tance můžeme vidět téměř na každé výstavě před závěrečnými soutěžemi. Tanci se psem se věnují psovodi každého věku. Ovšem ženy v této disciplíně nad muži silně převládají.

            Povely jsou libovolné i když některé jsou už poměrně vžité. Měly by být krátké a výrazné, pro každý cvik a stranu se používá jiný povel. Pes musí sledovat psovoda a proto je nutné zvolit vhodnou odměnu (pamlsek či hračku) a po ukončení cviku psa ihned odměnit a pochválit. Po naučení cviků je třeba vytvořit si svou vlastní sestavu a sladit ji s hudbou a ani lidský tanečník nesmí vedle pejska působit strnule.

            Klub Tance se psem České republiky byl založen v roce 1999. Klub Tance se psem České republiky (dále jen KTP ČR) vypracoval a schválil soutěžní řád, který je platný pro všechny soutěže v Tanci se psem pořádané pod záštitou KTP ČR. Činnost Klubu je ryze zájmová a veřejně prospěšná. Zájemci o výcvik Tance se psem se sdružují v Místních Klubech KTP ČR, které jsou registrovány a podporovány výborem KTP ČR a MSKS, nebo se věnují tomuto sportu idndividuálně.

 

Klub tance se psem

Hana Rajtšlégrová

Dvorská 92

678 01 Blansko

 

Internetové stránky:

www.tanecsepsem.cz

 

 

 

            Sportovní kynologie je v ČR soustřeďována do dvou organizací podle územní působnosti. Jedná se o ČKS (Český kynologický svaz) a MSKS (Moravskoslezský kynologický svaz). Obě organizace jsou dobrovolnými, otevřenými, sportovními a zájmovými sdruženími. V jejich řadách najde uplatnění a vyžití skutečně každý milovník našich čtyřnohých přátel. Výcvik psů je prováděn v základních kynologických organizacích, pod dohledem zkušených instruktorů, má svoje zákonitá pravidla, vycházející z požadavků zkušebních řádů.

            Oba kynologické svazy zastřešují stovky Základních kynologických organizací. Tyto ZKO nabízejí všem lidem, možnost výcviku jejich psa. Nemusí se nutně jednat o majitele, kteří se chtějí věnovat kynologii sportovně. Cvičiště navštěvují také majitelé psů, kteří chtějí mít svého psa ovladatelného a poslušného, aby jim byl jejich čtyřnohý kamarád v běžném životě, ovladatelný a příjemný společník. Majitelé psů, jimž se sportovní kynologie zalíbí, se mohou výcviku věnovat intenzivně a zúročit svou práci se psem složením zkoušek z výkonu a zúčastňovat se soutěží. Dnešní sportovní kynologie se od původní svazarmovské, velmi odlišuje. Stal se z ní opravdový sport. Psi nejsou vedeni k agresivitě, výcvik obran se neprovádí již v duchu zneškodnění pachatele, ale využívá se jejich přirozeného kořistnického pudu. Kousání do rukávu nemá tudíž již nic společného s útočností a agresivitou vůči člověku.

            Sportovní kynologie se zabývá jak výcvikem všestranných psů, tak výcvikem psů specialistů. Všestranný pes prochází výcvikem a skládá zkoušky ze třech disciplin, jimiž jsou pachové práce, poslušnost a obrana. Speciální zkoušky jsou určeny pro psy specialisty obranáře nebo pro specialisty stopaře.

            Všestranný výcvik psa, stejně jako specialisty lze v ČR cvičit dle těchto zkušebních řádů:

Národní zkušební řád

Mezinárodní zkušební řád

Řád pro sportovní výcvik psů

 

Český kynologický svaz

www.kynologie.cz

Moravskoslezský kynologický svaz

www.msks.cz

 

 

            Vznik frisbee je úzce spjat s koláči. Prvními házecími talíři byly totiž kulaté plechy, na kterých se koláče pekly. Brzy poté bylo vyrobeno první plastové frisbee a tato zábava se rozšířila velmi rychle po celých Spojených státech. "Otcem Dogfrisbee", tedy házení disků psovi, je Američan Alex Stein, který si 4. července 1971 pořídil whippeta Ashley. Jako zkušený hráč frisbee si brzy všimnul, že i on je talířem okouzlen a skáče pro něj až do výšky devíti stop.

            Rozhodujicí byl ale 5. srpen 1974, kdy se v Los Angeles hrálo baseballové utkání mezi Dodgers a Reds. Během přestávky vtrhnul Alex s Ashleym na hřiště a před zaplněnými ochozy začali svou hru. Ashley uchvátil tisíce diváků svojí rychlostí a výskoky, při kterých chytal talíř. Zpočátku ochranka stadionu nezakročila, teprve když Alex po osmi minutách šou ukončil a zamířil k východu, byl zatčen. Ashley ho nemohl následovat a v chumlu lidí se ztratil. Následující 3 dny bloudil po okolí, než si ho na Long Beach všimla jedna rodina, která se ho ujala. Získat Ashleyho zpět se Alexovi podařilo díky oznámení v televizi a rozhlase...

            Alex s Ashleym se stali doslova přes noc slavní. Byli hosty mnoha televizních šou, objevili se na titulních stranách časopisů a Ashley dokonce hrál hlavní roli v dokumentu, který získal nominaci na Oscara... Kromě toho vyhrál třikrát Mistrovství světa v Dogfrisbee a jméno po něm nese nejprestižnější podnik tohoto sportu - The Ahsley Whippet Invitational. Ashley zemřel ve věku 14 let majiteli v náruči, dogfrisbee hrál až do svých třinácti. O jeho umrtí informovala téměř všechna média v USA.

            V dnešní době se dogfrisbee kromě USA věnují především v Japonsku a od 90. let minulého století i v západní Evropě (především v Nizozemí, Německu, Belgii). K nám se tento sport dostal teprve během let 2004/2005, v roce 2006 byl založen DiscDog klub ČR a proběhla první soutěž. Naše týmy se ale již od roku 2004 účastní soutěží v zahraničí...

            V dogfrisbee se soutěží v několika disciplínách, tou nejatraktivnější a mezi soutěžícími i nejprestižnější je freestyle, kde tým předvádí různé, někdy až akrobatické prvky, při kterých pes chytá hozené disky. Pes se při tom odráží od těla psovoda, přeskakuje jej či dělá ve vzduchu salta... Kromě dovedností psa je ale kladen důraz i na bezpečnost a rozhodčí mají právo za nebezpečné dopady tým i diskvalifikovat.

            Kromě freestylu je mnoho disciplín tzv. distančních nebo na přesnost, kde se soutěží buď o co nejdelší hod, o nejpřesněji hozený disk na určitý cíl a podobně. Disk musí být samozřejmě vždy chycený psem...

            Jak již bylo zmíněno, v ČR vznikl DiscDog klub ČR, který během roku pravidelně pořádá několik akcí ať už "výukového" typu nebo soutěže. Pro rok 2008 byl DiscDog klub ČR pověřen pořádáním Mistrovství Evropy v dogfrisbee...

 

DiscDog klub České republiky

www.discdog.cz

E-mail: info@discdog.cz

 

 

 

            Sport zvaný obedience vznikl ve Velké Británii. Českým překladem anglického slova "obedience" je poslušnost. Cílem obedience je naučit psa spolupracovat s psovodem. Zvláštní důraz je kladen na vzájemný vztah mezi psem a psovodem a na schopnost psa pracovat ve vzdálenosti od psovoda. V obedience provádí psovod se svým psem postupně deset cviků. Devět z nich prověřuje poslušnost a ovladatelnost psa, jeden spadá do kategorie pachových prací - jedná se o rozlišení předmětu psovoda. První závod se konal 22.10.1949 v Londýně. V roce 1950 se tento sport předvedl poprvé na světoznámé výstavě Crufts. V kontinentální Evropě se obedience rozšířila nejdříve v severských státech. Pravidla jsou ale od těch původních britských značně odlišná. V zemích zastřešených pod FCI se obsah jednotlivých zkoušek může lišit, avšak nejvyšší kategorie OB3 musí být vždy stejná, odpovídající mezinárodnímu řádu FCI.

 

            V ČR je obedience velmi mladým sportem, klub Obedience CZ byl založen v roce 2007 a je zastřešen Českým kynologickým svazem. Český zkušební řád rozeznává čtyři výkonnostní kategorie: Začátečníci (ZOB), Třída 1 (OB1), Třída 2 (OB2) a Třída 3 (OB3). Ve všech kategoriích se mohou zúčastnit i psi nezapsaní v plemenných knihách. Registrace v plemenné knize uznané FCI je povinná pouze pro psy účastnící se mezinárodních soutěží a šampionátů. Absolvování třídy ZOB není povinné, psovod může se svým psem nastopit rovnou do Třídy 1.

            Veškeré informace o tomto sportu, jeho pravidlech a pořádaných akcích naleznete na stránkách klubu Obedience CZ:

www.obedience.cz

 

Mezinárodní zkušební řád FCI Obedience:

www.fci.be/uploaded_files/Obedience_EN.doc.

 

 

 

            Dogtrekking je extrémním kynologickým vytrvalostním sportem, při němž jsou překonávány mimořádné vzdálenosti v časovém limitu. Účastník absolvuje určenou trasu za pomoci mapy, dle itineráře vypracovaného pořadatelem. Psovod je se psem či více psy spojen buď postrojem a vodítkem připjatým k bedernímu pásu, nebo vede psa pouze na vodítku (možno i střídání obou variant). V žádném případě není možné jít se psem na volno. Každý si musí nést povinnou výbavu, jejíž přesný seznam určuje pořadatel, vždy však obsahuje minimálně spacák, karimatku(hamaku), čelovou svítilnu, jídlo, pití pro sebe i psa, misku, mapu.

            Dogtrekkingové akce jsou obvykle pořádány na 100 a více kilometrů. Za nejkratší dogtrekkingovou akci lze respektovat podnik na 80 km. Jsou buď etapové nebo respektují pouze časový limit. Při etapové variantě je doporučená délka etapy minimálně 40 km. V průběhu soutěže účastníci rozvíjí své fyzické, psychické i orientační schopnosti a učí se kladnému vztahu k okolní přírodě. To vše po boku čtyřnohého společníka, což vede k vzájemné souhře a pochopení člověka a psa.

            První dogtrekking, ve smyslu současných pravidel, se uskutečnil v roce 2001 ve Žďárských vrších na vzdálenost 126 km. S rozšiřující se základnou, rok od roku akcí přibývá a v současné době pokrývají celou řadu zajímavých lokalit České republiky, především však hory. V posledních dvou letech začínají tuto kynologickou aktivitu objevovat a provozovat i okolních evropských státech (Slovensku, Rakousku, Belgii, Polsku). Potěšující je, že na tom mají nemalou zásluhu čeští organizátoři a dogtrekaři. Přitažlivost a popularita dogtrekkingu tkví , mimo jiné, v nenáročnosti na vybavení a přístupnosti všem plemenům psů (včetně voříšků), která zvládnou absolvovat trať po svých.

            Každým rokem se schází nezávislé sdružení organizátorů dogtrekkingových akcí, které koordinuje termínový kalendář a vyhodnocuje seriál mistrovství republiky.

            Veškeré informace včetně pravidel,fotogalerií a kontaktů na jednotlivé dogtreky najdou zájemci na www.dogtrekking.inf